235 let Kovohutí Příbram a 710 let hutnictví stříbra a olova na Příbramsku
10. dubna 1786 začala na soutoku Litavky a Obecnického potoka stavba nové hutě na zpracování rud, které vytěžil příbramský báňský závod.
Zasloužil se o to ve vrchovaté míře královský hormistr a huťmistr Jan Antonín Alis, kterého do funkce jmenovala 28. března 1772 císařovna Marie Terezie. Odvážně a energicky zaváděl řadu technických, organizačních a ekonomických reforem. Pod jeho vedením se 11. října 1779 začal hloubit Vojtěšský důl a návazně stoupala těžba rud s významným obsahem stříbra a olova. Báňský závod, který byl do roku 1783 ztrátový, začal vykazovat zisky a díky Janu Antonínu Alisovi začalo tak více než stoleté období prosperity.
Právě pro zpracování vytěžených rud a tím zhodnocení výsledků důlní činnosti, navrhl Alis stavbu nové hutě.
První písemný dokument o činnosti hutě v okolí Příbrami je však daleko starší. Pochází z 21. dubna 1311 - letos je tomu tedy 710 let - a stvrzuje, že pražský měšťan Konrád z Příbrami se svými syny postupuje huť pražskému biskupovi Janovi IV. z Dražic. Listina neuvádí sice, o jakou huť šlo a kde přesně se nacházela, hornicko-archeologická, hutnicko-historická a mineralogická zkoumání však dosti věrohodně naznačují, že se mohlo jednat o stříbrnou huť, která pracovala již na sklonku 13. století u Pilského potoka v Brdech nad Bohutínem.
Zpracoval: Pavel David
Použitý pramen a další podrobnosti viz kniha Zdeňka Kunického a Karla Vurma: 700 let hutnictví stříbra a olova na Příbramsku / 225 let stříbrné hutě - Kovohutí Příbram, vydaly Kovohutě Příbram nástupnická, a.s. v roce 2011
