Spolková činnost v Příbrami a na Březových Horách se rozvíjela současně s hospodářským rozvojem měst. Rozvoj řemesel, soustřeďovaných do cechů, vytvářel podmínky pro vznik spolků na bázi profesní příslušnosti. Neméně důležité byly také spolky vycházející ze základů společenských, kulturních, církevních a sportovních. Přelomem ve spolkové činnosti v Příbrami bylo založení Báňské akademie, později Vysoké školy báňské (VŠB).

Po roce 1989 dochází postupně k renesanci spolkové činnosti obecně v celorepublikovém měřítku a stejnou mírou také na úrovni regionů a měst. Spolková činnost v Příbrami se obnovuje u tradičních spolků, doplňuje se o nové spolky a aktivně vstupuje do obnovy historických tradic a do celé sféry kulturně-společenského dění ve městě.

Cech příbramských horníků a hutníků, občanské sdružení:

Začátky činnosti Cechu příbramských horníků a hutníků sahají do období 60. let 20. století a jsou spojeny se Symposiem Hornická Příbram ve vědě a technice (dále Symposium), které zahájilo svoji činnost v roce 1962. V poměrně krátké době se vedle odborných jednání začaly v rámci Symposia organizovat doplňující kulturně-historické a společenské akce, jejichž cílem bylo propagovat město Příbram, region a seznamovat účastníky Symposia s tradicemi, zvyky a způsobem života horníků a hutníků na Příbramsku. Cech byl zaregistrován 17. 12. 1993 jako nepolitické, nevýdělečné a necírkevní dobrovolné sdružení občanů. Činnost Cechu je zaměřená do následujících oblastí:

- vyhledávání a oživování hornicko-hutnických událostí, zvyků a tradic, hornických, hutnických a národních písní, včetně jejich přednesů v rámci Cechu a na veřejnosti;

- příprava a pořádání hornicko-hutnických akcí zaměřených na historii a současnost. Účast na akcích pořádaných městem Příbram k významným událostem ve vztahu k historii města;

- spolupráce s podobně zaměřenými spolky, organizacemi, sdruženími a nadacemi v České republice a v zahraničí;

- podpora zájmu mladších generací o hornické a hutnické tradice;

- propagace příbramského regionu a města Příbram jako Královského horního města.

Cech příbramských horníků byl v roce 2004 v rámci 8. setkání hornických měst v Rudolfově oceněn cenou „Český permon“ v kategorii „Hornický folklór“. V roce 2006 obdržel Cech PHH mimořádnou cenu Český permon za iniciování prvního Setkání hornických měst a obcí ČR a přípravu 10. Setkání.

Spolek Prokop Příbram, občanské sdružení

Rozhodnutí o založení spolku padlo 13. 2. 1992. Skupina nadšenců se na neformálním setkání snažila posoudit účelnost založení spolku a stanovit jeho cíle. Spolek byl zaregistrován 25. 3. 1992 pod oficiálním názvem „Spolek Prokop Příbram“, s cílem ve své práci navázat na tradici příbramského akademického spolku Prokop.

Spolek Prokop zahájil svoji prezentaci na veřejnosti již v roce svého založení organizováním slavné Prokopské pouti. Dalším primátem spolku Prokop je akce „Mariánská štola“. Cílevědomou a obětavou prací členů spolku Prokop bylo důlní dílo upraveno a vybaveno tak, že v roce 1994, kdy se připomínalo 102. výročí důlní katastrofy na dole Marie, bylo slavnostně zpřístupněno veřejnosti.

Aktivita spolku Prokop v roce 1994 pokračuje v uspořádání 1. ročníku akce „Mikulášská nadílka“. Jedná se o akci, která vychází z mikulášské tradice, kterou pro děti a jejich doprovod pořádá spolek v prostorách štoly Marie (peklo) a šachetní budovy dolu Marie (nebe). Je to zcela ojedinělá propagace a ukázka hornické práce a minulosti zasazené nenásilnou formou do začínající adventní atmosféry. Od té doby každoročně narůstá počet dětí, které na Mikuláše projdou havířským peklem a nebem.

Pestrá, rozmanitá a dnes již cílevědomá aktivita spolku Prokop prostupuje do sfér společenských, kulturních, sportovních a odborných, které jsou součástí života v Příbrami, Březových Horách a na Příbramsku. Následující rámcový přehled akcí spolku Prokop tuto skutečnost potvrzuje. Vedle uvedených „nosných“ akcí spolek Prokop pořádá:

    - Štědrovečerní troubení 24. prosince na náměstí J. A. Alise – Březové Hory
    - Vánoční pochod dětí a rodičů Mariánskou štolou, 26. prosince
    - 31. prosince Silvestrovský pochod – (turistická akce)
    - v době Velikonoc Velikonoční pochod (turistická akce)
    - cyklus povídání s významnou osobností „Na kávě s ...“

Spolek Prokop Příbram důstojně reprezentuje svého neméně slavného předchůdce „Prokop, spolek slovanských posluchačů Vysoké školy báňské v Příbrami“.

Cech hutníků – olovářů

Dalším spolkem na Příbramsku působícím v oblasti hutnických tradic je Cech hutníků-olovářů, který byl založen již 27. 12. 1974 tehdejšími pracovníky n. p. Kovohutě Příbram, jako dobrovolný a profesně zaměřený spolek. Členskou základnu tvoří výhradně zaměstnanci podniku, dnes Kovohutě Příbram, nástupnická a. s. Členy cechu zůstávají i ti, kteří z podniku odešli a důchodci. Nejvýše postaveným členem je cechmistr, dále pak písař cechu a strážce pokladu – pokladník. Členové cechu se scházívají třikrát ročně na zasedáních. Pololetní zasedání se koná v červnu, výjezdové zasedání mimo Kovohutě koncem léta a výroční každoročně v prosinci. Na zasedání cechu jsou od počátku zváni zástupci spolků, osobnosti města, kultury a podobně. Členové cechu se pravidelně účastní akcí pořádaných Kovohutěmi. Řada členů cechu má současně členství ve spolku Cech příbramských horníků a hutníků, kde prostřednictvím akcí pořádaných tímto spolkem reprezentují, zejména na veřejnosti, současně i Cech hutníků-olovářů. Spolupráce obou spolků probíhala od počátku jejich činnosti. Cíle a náplň Cechu hutníků-olovářů jsou založené na principu kamarádství, dobrovolnosti a solidarity, stejně jak je tomu i u Cechu příbramských horníků a hutníků. Cech hutníků-olovářů byl a dodnes je neodlučitelně spojen s podnikem Kovohutě, se kterým po dobu své existence sdílel všechny změny, reorganizace a obavy o existenci, stejně jako cílevědomý vzestup v období po privatizaci podniku.


Spolek Řimbaba

Nejmladším hornickým spolkem na Příbramsku je Spolek Řimbaba, založený v roce 2006. Spolek  Řimbaba  je občanské  sdružení rodáků, přátel a příznivců regionu  Bohutínska, člen Sdružení hornických a hutnických spolků České republiky. Svoji činnost vyvíjí převážně v areálu místního dolu Řimbaba. Zde také postupně buduje malé  muzeum  věnované  nejen   montanistice  ale určené k přiblížení a propagaci lokální historie jako celku. Pod pojmem Bohutínsko  rozumíme obce a osady  již  od konce 18. století příslušející ke zdejší škole a začleněné také ve svazku místní farnosti. Jedná se o obce Bohutín, Kozičín, Horní Láz, Dolní Láz, Tisová  a  Vysoká  Pec,  dále pak o tehdejší osady Havírna, Skelná Huť, Bor a Žernová.

Práce spolku se řídí stanovami a rámcovými plány činnosti na období mezi valnými hromadami spolku. Neomezuje se však pouze na aktivity  spojené  s  historií, ale Spolek Řimbaba pořádá také řadu různých akcí  převážně  pro děti  a  mládež.  Rádi mezi sebou uvítá  každého, kdo má jistý vztah k regionu, historii a hornictví. Nebo toho kdo může a chce nějakým  způsobem  přispět k výstavbě  místního  muzea a má o uvedenou problematiku zájem.