Záštitu nad setkáním převzal MěÚ Příbram v čele s panem Josefem Vackem, starostou města. Přípravy celé akce se zúčastnila řada spolků, osob, organizací, z nichž převzali tíhu přímé odpovědnosti za přípravu a realizaci prvního setkání tito: MěÚ Příbram, Cech příbramských horníků a hutníků, Spolek Prokop Příbram, Rudné doly Příbram s. p., Kovohutě a. s., SUL odštěpný závod DIAMO s. p., Okresní muzeum Příbram – Hornické muzeum Březové Hory, Mgr. Jan Balada – restaurace „Na Vršíčku“ a Společnost občanů a přátel Březových Hor.

Program setkání byl zahájen v 10 hod. koncerty hornických kapel na náměstích T. G. Masaryka a Václavském v Příbrami, J. A. Alise na Březových Horách a 17.listopadu na sídlišti. Účastníci setkání uctili památku obětí důlní katastrofy na dole Marie 31. 5. 1892 položením věnců k památníkům na Příbramském a Březohorském hřbitově. Večer v 19:30 hod. byl sraz všech účastníků na nám. J. A. Alise na Březových Horách, odkud se ve 20 hod. vydal slavnostní průvod ulicemi Březových Hor a Příbramě na nám. T. G. Masaryka. Po půldruhé hodině trvajícího průvodu, osvětleného loučemi, důlními lampami a řadou dalších svítidel, srdečně pozdravovaný přihlížejícími obyvateli Březových Hor a Příbramě se průvod seřadil na nám. T. G. Masaryka před slavnostní tribunou. Starosta města Příbram pozdravil hosty a všechny, kteří se zúčastnili 1. setkání hornických měst. Po vystoupení hostů zazněla za doprovodu kapel hornická píseň „Již z věže opět zaznívá ...“, kterou v kamarádské atmosféře zpívalo celé náměstí. Tradičně, jak to při setkáních hornických kamarádů bývá, byla třetí sloka této krásné písně zpívaná pouze za svitu kahanů a loučí, jako vzpomínka na ty kamarády, kteří se již tohoto setkání nedožili. Slavnostní atmosféru zdůraznilo sólo na trubku, které doprovázelo zpěv třetí sloky. Tečku za 1. setkáním hornických měst udělal slavnostní ohňostroj.


Osídlení obce Krásno začalo díky rozvíjejícímu se hornictví pravděpodobně již ve 12. století. V okolí a na dnešním katastrálním území obce se v začátcích získával cín rýžováním. Je velmi pravděpodobné, že se v okolí rýží začala budovat první hornická osada. Celá oblast Slavkovského lesa (dříve Kaiserwald, Císařský les), především pak revíry v okolí Horního Slavkova, Krásna a Čisté patří mezi nejstarší hornické oblasti Evropy, Důležitým dokumentem dokládajícím význam Krásna je zpráva anglického kronikáře Bartolomeuse Angelicuse z roku 1441, ve které se zmiňuje o známých nalezištích cínových rud v Krupce a Krásně.

V prvním písemném dokladu z roku 1330 je zmínka o trhové vsi Schönfeld. V roce 1529 již v listinných dokladech se uvádí město, roku 1540 dostává město privilegia hornického města (Bergstadt Schönfeld) a v roce 1547 je město povýšeno Ferdinandem I. do stavu „svobodné královské horní město“.

Hornická historie obce Krásno a okolí by byla neúplná bez zmínky o těžbě uranových ložisek v této oblasti. Po druhé světové válce byl zahájen intenzivní geologický průzkum na radioaktivní suroviny také ve Slavkovském lese. Po etapách průzkumu byla zahájena těžba uranových rud, která byla ukončena v roce 1961.

Bohatá a několik staletí trvající hornická minulost opravňovala obec Krásno uspořádat 2. setkání hornických měst.

Programu zapadlo otevření pobočky Okresního muzea Sokolov, v bývalé rekonstruované provozní budově dolu Vilém (dříve Ďuriš). V muzeu dominuje exponát – parní těžní stroj z dolu Marie (likvidovaný uhelný důl na katastru obce Královské Poříčí) – vyrobený v roce 1897 Českomoravskou strojírnou v Praze. Pro hosty, ale také pro místní návštěvníky byl uspořádán seminář na téma „Minulost, současnost a budoucnost obce Krásno a region Slavkovský les“. Starosta obce pan Oto Wied zorganizoval pro pozvané starosty a významné hosty oběd. Pro návštěvníky byly připraveny exkurze do blízkého okolí, kulturní program na náměstí, hřišti a u rozhledny. Nepříznivé počasí v odpoledních a večerních hodinách poznamenalo jak průvod kapel a návštěvníků, tak i ohňostroj. I přes nepřízeň počasí pokračovala zábava ve stanu na náměstí a zejména v sále restaurace „U divočáka“.

První písemná zmínka o regionu je z roku 1224, a tím je dopis papeže, kterým žádá českého krále o vrácení Zlatohorska zpět do vlastnictví biskupství. Na rozhraní Polska a Slezska byla založena hornická osada Zlaté Hory (původně Edelstadt, později Cukmantl). O osídlení existuje písemná zmínka z roku 1261. Statut města dostává v roce 1263 a od roku 1306 je uváděno jako horní město. Vrchol hornické slávy byl v období 16. – 17. století. Novodobá historie dobývání a zpracování rud byla ukončena 17. 12. 1993 symbolickým vytěžením posledního důlního vozíku rudy.

Program 3. setkání hornických měst 4.9.1999 byl velmi pestrý. Před radnicí bylo v 9 hod. uvítání hostů starostou města p. Tomášem Začalem, poskytnuta informace o městě a o programu setkání. Starosta města sdělil přítomným, že při příležitosti setkání hornických měst byl na radnici podepsán dokument o partnerství a spolupráci s městem Ketrzyn v Polsku.  Slavnostní průvod, ve kterém byli hosté z Polska a účastníci soutěže v rýžování zlata, se pak odebral do areálu Bohema. Návštěvníci pak měli možnost zvolit program, který jim nejvíce vyhovoval. Mohli absolvovat zahájení soutěže v rýžování zlata o putovní „Zlatou pánev“ starosty města Zlaté Hory,  seminář „Historie těžby rud ve Zlatohorském revíru“, procházku „Havířskou stezkou“ s průvodcem a odborným výkladem, navštívit důlní prostory, ve kterých se aplikuje speleoterapie pro nemocné děti, nebo navštívit Hornické muzeum a prohlédnout si město Zlaté Hory. Pro náročnější byly připraveny vyjížďky na Biskupskou kupu (890 m n.m.) s výstupem na 18 m vysokou kamennou rozhlednu, postavenou v roce 1898. Vzhledem k slunečnému počasí byli návštěvníci rozhledny odměněni neopakovatelným pohledem na Zlaté Hory a okolí. Další návštěvníci měli možnost seznámit se s rezervací Rejvíz nebo s poutním místem Panny Marie Pomocné a po značkovaném chodníku dojít opět do areálu Bohema.

První dochovaná zmínka o vsi Petřkovice je z roku 1377. Ves se nacházela v zemědělské oblasti. Změna v životě obce nastala v roce 1780 nálezem „kamenného uhlí“ na úpatí vrchu Landek. V té době čítala obec kolem 220 obyvatel. Území Petřkovic je známé jako významná archeologická lokalita. Na vrchu Landek bylo objeveno torzo krevelové sošky, známé pod jménem Petřkovická Venuše (někde také Landecká V.). V roce 1992 byl Landek vyhlášen Národní přírodní památkou.

Čtvrté setkání hornických měst se konalo v rámci obnovených revírních oslav Dne horníků celého Ostravsko-karvinského revíru. I když na území města Ostrava byla těžba uhlí ukončena v roce 1994 na dole Odra, město zůstává i nadále symbolem těžby černého uhlí, koksoven a hutnictví. Ke své bohaté hornicko-hutnické minulosti se přihlásilo v roce 1996 opětovným organizováním hornických slavností, a to právě v areálu Hornického muzea na dole Anselm, vybudovaného pod kopcem Landek v městském obvodě Ostrava-Petřkovice. Z Petřkovického náměstí vyšel 9. září  2000 slavnostní průvod horníků, hutníků, pracovníků OKR a hostů, který směřoval do areálu Hornického muzea. Pro návštěvníky Dne horníků a 4. setkání hornických měst ČR byl připraven bohatý kulturní program, možnost prohlídky muzea, ale také slavnostní otevření nového tenisového centra, komunikací a dalších objektů. Slavnostní otevření provedl primátor města Ostravy p. ing. Evžen Tošenovský za přítomnosti předních pracovníků Ostravsko-karvinských dolů, zástupců města, Vysoké školy báňské – TU Ostrava a hostů z pozvaných hornických měst ČR. O tom, že již pátý ročník hornických slavností a čtvrtý ročník setkání hornických měst proběhl ve velmi dobré atmosféře, svědčila návštěva přes sedm tisíc přítomných návštěvníků, kteří díky pečlivě připravenému bohatému programu a vynikajícímu počasí zaplňovali areál Hornického muzea až do pozdních nočních hodin.

Stříbrský rudní revír byl pravděpodobně v popředí zájmů již na přelomu 11. a 12. století. Z roku 1131 je doložena těžba stříbra. Těžba stříbrných rud zřejmě končila kolem roku 1172. Pozdější zprávy totiž zaznamenávají těžbu a zpracování olověno-zinkových rud, kde převládalo olovo. Původní hornická osada Mza byla založena v údolí na břehu řeky Mže a v rozmezí let 1244 – 1253 se přestěhovala z údolí na levobřežní návrší. Přestěhování osady vytvořilo předpoklad pro budování osídlení městského typu. K povýšení Stříbra na hornické město došlo v 13. století. Za třicetileté války dochází ke zničení dolů, které se obnovují až na sklonku 17. století. V průběhu 18. století pokračuje snaha o obnovu dobývání rud. K téměř úplné stagnaci v těžbě a zpracování dochází během 1. světové války.

Po druhé světové válce byl zahájen intenzivní geologický průzkum, zejména na Dlouhé žíle. Došlo k opětovnému zahájení těžby olověno-zinkových rud. V rámci reorganizace poválečného průmyslu byl podnik ve Stříbře v roce 1957 začleněn do Rudných dolů Příbram n. p. Ekonomicko-technické důvody byly opětovně důvodem tentokráte k definitivnímu ukončení báňského podnikání ve Stříbře v roce 1974.

Ráno 15. 9. 2001 se účastníci 5. setkání hornických měst seřadili před hotelem U branky, odkud vyšel slavnostní průvod směrem na Masarykovo náměstí, kde  před radnicí přivítal starosta města pan Petr Bursík účastníky setkání. V další části setkání přijal starosta města na radnici delegace z měst, obcí, spolků a organizací, které přijely do Stříbra. Na náměstí si hosté mohli prohlédnout historické městské tržiště, tradiční hornická řemesla, ražbu mincí včetně výrobků s hornickou tématikou. Nechybělo ani občerstvení. Bylo zajímavé vydat se na cca 3 km dlouhou prohlídku naučné stezky a seznámit se s dědičnou štolou sv. Prokopa. V rámci programu se návštěvníci mohli seznámit s interiérem radnice, navštívit městské muzeum se zajímavou sbírkou minerálů, podívat se na vystoupení herců v dobových kostýmech, kteří předváděli zasedání horního soudu, nebo poslechnout večerní zpěvy sólistů v areálu radnice. Ve městě se konala i řada dalších zajímavých akcí, které účastníkům setkání přibližovaly historii, ale také současnost města Stříbro. Účastníkům 5. setkání hornických měst ve Stříbře nevadilo, že počasí bylo spíše pošmourné – podzimní. Díky srdečné atmosféře, dobré organizaci a možnosti se opět setkat s řadou hornických kamarádů, měl každý pocit, že den je prosluněn a nasycen pravým hornickým kamarádstvím.

Planá u Mariánských Lázní

Město v západních Čechách, původně slovanská ves, která byla založena na obchodní cestě Plzeň – Cheb. První písemná zmínka o osadě je z roku 1251. Z roku 1373 existuje písemná zmínka o městečku, které chrání hradby a příkopy. Od středověku se u Plané těžily stříbrné a olověné rudy. Zdejší území patřilo od roku 1517 až do roku 1665 Šlikům, kteří do Plané přestěhovali ražbu mincí z Jáchymova a od roku 1624 zde razili stříbrné mince. Třicetiletá válka znamenala i pro Planou úpadek. Zlepšení nastalo rozvojem těžby rud, řemesel a obchodu. Těžba rud byla ukončena uzavřením dolů v roce 1759.

Hornickou minulost připomíná Hornické muzeum v Sadové ulici a prohlídková štola Ondřeje Šlika. Štola byla ražena v období 16. – 19. století jako důlní dílo pro ověření zásob stříbrných rud. Po ukončení těžební činnosti sloužila část štoly místnímu pivovaru jako sklad. Po roce 1989, díky aktivitě Hornicko-historického spolku Planá, byla štola v délce do 200 m upravena a po doplnění exponáty dokladujícími hornickou práci v roce 1998 zpřístupněna veřejnosti jako prohlídkové dílo, dokladující hornickou minulost města Planá u Mariánských Lázní. Poslední hornickou aktivitou v okolí Plané byla těžba uranových rud. Ložiska Zadní Chodov, Vítkov II a Dyleň byla vytěžena a uzavřena v začátku 90. let 20. století.

Drmoul

Obec leží v kraji Karlovarském na silnici Plzeň-Cheb, mezi obcemi Chodová Planá a Velká Hleďsebe, 3 km jihozápadně od Mariánských Lázní. První zmínka o osadě Drmoul (Dureenmaul) je z let 1366-1368. Oblast, ve které se Drmoul nachází byla k českému území pevně připojena až ve 14. století. U Drmoulu se v minulosti těžila ruda s obsahem mědi. Důl byl v roce 1749 za tragických okolností zatopen. Na okraji obce se těžil jíl, který se zpracovával v cihelně, která byla po druhé světové válce uzavřena. Za cílevědomou práci, kterou vykonalo zastupitelství obce Drmoul v 90. letech 20. století byl obci udělen titul
„Vesnice roku 2002 za Karlovarský kraj“.

Šesté setkání hornických měst se uskutečnilo z podnětu Hornicko-historického spolku Planá, ve spolupráci s městem Planá a obcí Drmoul. V sobotu 14. září 2002 v 11 hod. přivítal starosta města Planá Ing. Karel Vrzala na radnici zástupce měst, obcí, spolků a nadací, kteří přijali pozvání na 6. setkání hornických měst. K přivítání se připojil starosta obce Drmoul p. Zdeněk Lazur, který pozval přítomné na odpoledne do Drmoulu, kde bude setkání pokračovat společně s akcí „Drmoulovské obecní slavnosti“.

Účastníci setkání měli možnost v rámci programu absolvovat společný oběd, prohlídku města Planá, a to také z věže kostela, prohlídku Hornického muzea a štoly Ondřeje Šlika, jakož i vyslechnout přednášku o hornické historii Plané a Drmoulu. Po přesunu do Drmoulu se účastníci setkání seřadili na hřišti, odkud se v 15 hod. vydal na cestu slavnostní hornický průvod hostů, místních občanů, hudby, mažoretek a zástupců hornických spolků v uniformách. Průvod byl ukončen před kulturním domem, zazněla hornická hymna, starosta obce promluvil k přítomným a byl zahájen koncert hornické kapely. Program pak pokračoval v srdečné atmosféře a za velmi příjemného počasí až do setmění a pak od 20 hod. v sále kulturního domu. Šesté setkání bylo zdařilé, srdečné a veselé jednak díky hezkému počasí a hlavně díky hlavním organizátorům města Planá u Mariánských Lázní, obce Drmoul a Hornicko-historického spolku Planá, který za svou dlouhodobou aktivitu byl v roce 2005 oceněn „Českým permonem“ v kategorii „Počin roku“ za provozování Hornického muzea v Plané a zajišťování hornických slavností a tradic v regionu.

Město založené při soutoku řek Ohře a Svatava, s původním názvem Falkenau (Falknov),  od roku 1948 Sokolov, se nachází v regionu s bohatou hornickou tradicí. V okruhu 25 km kolem Sokolova lze nalézt výjimečné nahromadění přírodních zdrojů ve formě termálních pramenů, které byly základem rozvoje lázeňství ve známém lázeňském trojúhelníku – Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Nachází se zde ložiska rud, nerud, radioaktivních surovin a hnědého uhlí. Od přelomu 18. – 19. století se začala postupně rozšiřovat těžba hnědého uhlí.

Druhá světová válka citelně zasáhla uhelný průmysl na Sokolovsku. Po válce byla situace velmi komplikovaná, zejména díky zastaralé mechanizaci, nedostatku pracovních sil tím, že převládala hlubinná těžba v kombinaci s nízkým počtem malolomů. Ke konsolidaci a cílevědomému nárůstu a rozvoji těžby došlo po roce 1948, kdy se hlubinné doly začaly uzavírat a místo malolomů nastoupila éra velkolomové těžby.

Po válce se začal rychle rozvíjet průzkum a pak následně těžba rud,  zejména uranových rud, která výrazně začala ovlivňovat život v regionu.

Setkání hornických měst, v pořadí již sedmé, bylo zahájeno 6. 9. 2003 v 10 hod. na Starém náměstí v Sokolově zahajovací řečí generálního ředitele Sokolovské uhelné a.s. p. Ing. Františka Štěpánka. Zahájení byli přítomni zástupci města Sokolov, v čele se starostou města p. Ing. Karlem Jakobcem. Sedmé setkání hornických měst bylo v Sokolově součástí pravidelných Hornických dnů, které pořádá město Sokolov vždy v září příslušného roku. Po přivítání hostů a delegací z měst, obcí, spolků a nadací následovalo „Svěcení tupláku“, kterého se ujal a zhostil Slavný vysoký a neomylný perkmistr Cechu příbramských horníků a hutníků p. Ing. Miroslav Šťastný. Odpoledne připravili pořadatelé zajímavý blok přednášek o geologii sokolovské uhelné pánve, o historii hornictví na Sokolovsku, o významných báňských památkách v regionu a o sanacích a rekultivacích, které realizuje Sokolovská uhelná a. s. K dobré náladě, kromě počasí, přispěly stánky s pohoštěním. O půl páté odpoledne se vydal městem hornický průvod, sledován občany Sokolova a návštěvníky Hornických dnů, z nichž se celá řada přidala k průvodu, který byl ukončen na prostranství s pivním stanem a dalšími stánky. Večer byl obohacen ohňostrojem a pokračoval v přátelském duchu dlouho do noci.

Založení obce se datuje do 1. poloviny 16. století. Osídlení vzniklo v souvislosti s nálezy a následně těžbou ložisek stříbrných rud. Ještě v roce 1554, když Ferdinand I. udělil hornímu bratrství na Horách pečeť se znakem, bylo uvedeno: „Pečeť nového horního města u Budějovic“. V roce 1561 povolil Ferdinand I. Horským svobodně nakupovat životní potřeby. Těžba stříbrných rud prospívala kromě Hor také Budějovicím a okolí. Významný výnos z těžby a zisk stříbra byl zřejmě důvodem, že 30. 12. 1585 povýšil Rudolf II.  Hory (také Hory Budějowské) na královské horní město Rudolphstadt se znakem a všemi privilegiemi, které městu náležely. Začátkem 17. století zažívá Rudolfov pohnuté období. Třicetiletá válka, stavovské povstání, přičlenění města v roce 1620 k Budějovicím a následně v roce 1627 odebrání privilegií, znamenaly konec slibného rozvoje a samostatnosti města Rudolfov. K hornictví se Rudolfov vrací v letech 1767 - 1807, kdy zde působil úřad královského hormistra a do roku 1782 vrchní báňský úřad přeložený z Příbramě. Těžba rud se v Rudolfově a okolí obnovila v roce 1818 až 1855 a v letech 1900 - 1910. V roce 1928 byl definitivně uzavřen důl Eliaš v Hůrach a s ním končí téměř 400 let trvající (i když s občasným přerušením) hornické podnikání v Rudolfově a okolí.

V roce 1999 se sešla skupina rudolfovských občanů s cílem založit spolek, jehož náplní bude oživit kulturní a spolkový život ve městě prostřednictvím tradičních historických slavností a obnovení společensko-kulturních tradic. Spolek byl zaregistrován v roce 2001 jako občanské sdružení „Společnost přátel Rudolfova“ a stává se zajímavým a výkonným článkem v společenském a kulturním životě města s celoročním programem. Činnost společnosti byla oceněna v roce 2005 na 9. setkání hornických měst mimořádnou cenou „Český permon“.

Osmé setkání hornických měst v Rudolfově bylo zařazeno do programu 5. ročníku Rudolfovských hornických slavností, které byly zahájeny již 4. 6. 2004. Vlastní setkání bylo zahájeno 5. 6. 2004 v 9 hod. na Farské louce, kde byla postavena tribuna, stánky s občerstvením a suvenýry, včetně sociálního zařízení. Rudolfovští připravili setkání v duchu středověké slavnosti, na které se organizátoři, účinkující a představitelé města pohybovali v renesančních kostýmech. První, ale ne poslední překvapení bylo premiérové rozvinutí a předání putovního praporu hornických měst a obcí hejtmanem Jihočeského kraje p. Janem Zahradníkem v doprovodu zástupce Českého báňského úřadu starostovi Rudolfova p. ing. Miloslavu Hrochovi. V 11 hod. vychází slavnostní průvod městem Rudolfov, ve kterém dominovali Rudolfovští v dobových kostýmech z 16. století. Po ukončení průvodu následoval pro zástupce měst slavnostní oběd, na kterém bylo „zlatým hřebem“ a překvapením druhým vyhlášení cen „Český permon“, které se udělovali za zásluhy o rozvoj a obnovování hornických tradic a pro mnohé účastníky tohoto aktu důvod k vyjádření upřímného obdivu a poděkování organizátorům 8. setkání hornických měst.

Odpoledne pokračuje ve velmi příjemné atmosféře. Přítomní již v Rudolfově hodnotí setkání jako velmi zdařilé a vyslovují pořadateli „Společnost přátel Rudolfova“ a všem aktérům absolutorium. Osmé setkání hornických měst v Rudolfově mělo vysokou společenskou úroveň a v historii setkání bude hodnoceno jako jedno z nejlepších. Společnosti přátel Rudolfova se podařilo zorganizovat setkání, které přineslo nové náměty a posunulo vnímání budoucích setkání do nové polohy; poskytlo organizátorům dalších setkání inspiraci.

Radvanice

Obec založena na konci 13. a začátku 14. století. První zmínka o obci je pravděpodobně z roku 1305. V roce 1849 byly ke katastru obce připojeny osady Podlesí, Lipina a Křívec. Uhlí bylo na katastru obce objeveno v roce 1896. Původně zemědělská obec se posléze měnila na obec průmyslovou. Této změně odpovídal také nárůst obyvatel, z 2 648 obyvatel v roce 1851 na 9 366 v roce 1940. Dle sčítání v roce 1961 byl stav obyvatel v Radvanicích 7 613 osob. K Ostravě byly Radvanice připojeny 1. 7. 1941.

Bartovice

První písemná zpráva o vsi je pravděpodobně z roku 1305. Předpokládá se, že ves byla založena na konci 13. století. Původně zemědělská obec se začala výrazně měnit na přelomu 19. a 20. století v důsledku narůstající výstavby dolů a průmyslových závodů v této oblasti. V roce 1904 měla obec 572 obyvatel. Počet obyvatel narůstal až do roku 1940, kdy v obci žilo 3 435 obyvatel. Při sčítání v roce 1961 zde žilo 1 734 obyvatel. Obec byla k městu Ostrava připojena 1. 7. 1960.  

9. setkání hornických měst se konalo v roce, kdy si Bartovice a Radvanice připomínaly 700 let své existence. Oslavy tohoto výročí proběhly ve dnech 24. - 26. 6. 2005. Setkání bylo do programu zařazeno na sobotu 25. 6. 2005. Účastníci 9. setkání hornických měst scházeli v Ostravě na Masarykově náměstí před Starou radnicí, která po generální opravě slouží jako Krajské muzeum. Po ukončení programu v Ostravě se účastníci setkání přesunuli do Radvanic, kde je čekal bohatý a dobře zorganizovaný program. Na začátku programu prošel hornický průvod obcí a byl ukončen slavnostním předáním ocenění „Český permon“. Na závěr vydařeného dne se uskutečnil „Šachťák“, doplněný ohňostrojem. Účastníci devátého setkání hornických měst měli možnost opět prožít hezký den s hornickými kamarády z celé České republiky. Ti, kteří odjížděli již v sobotu přáli všem hezkou pohodu také v neděli 26. 6. 2005 při pokračování oslav sedmistého výročí městského obvodu Ostrava-Radvanice a Bartovice.

Od prvního setkání hornických měst v Příbrami uběhlo devět let. Za těch devět let se prezentovalo devět měst a obcí s hornickou minulostí. Dnes lze konstatovat, že jednotlivá setkání nebyla v žádném městě samoúčelná, ale vždy spojená s dalšími akcemi, které doplňovaly setkání, nebo naopak akce pořádaná městem nebo obcí byla obohacena setkáním hornických měst. Každé setkání přineslo, zejména pro návštěvníky z jiných měst a regionů, možnost seznámit se s historií a současností toho kterého města nebo obce.

Na osmém setkání hornických měst, které se konalo v Rudolfově, zařadili organizátoři do programu dva body, které svou originálností obohatily jak osmé setkání, tak také následující. Byl to akt představení a předání putovního praporu hornických měst a obcí a první předání ceny „Český permon“.

Přípravy 10. setkání hornických měst se zúčastnila celá řada spolků, institucí a podniků. Hlavním garantem setkání bylo Město Příbram zastoupené starostou města p. ing. Ivanem Fuksou.

Již 15.9.2006 byli v 19:00 hod. na náměstí T.G.Masaryka – Příbram hosté a obyvatelé Příbrami přivítáni starostou města Příbram p. ing. Ivanem Fuksou, Slavným vysokým a neomylným perkmistrem Cechu příbramských horníků a hutníků ing. Miroslavem Šťastným a starostou spolku Prokop Příbram p. ing. Chrudošem Fialou. Přivítání se zúčastnil také senátor p. ing. Jaromír Volný. Na náměstí koncertovala od 18:00 hod. kapela Poutníci. Po přivítání se do vytvoření srdečné a dobré nálady zapojili také členové Cechu příbramských horníků a hutníků v uniformách, kteří uplatnili svůj tradiční repertoár hornických, hutnických a lidových písní.

Hlavní program setkání byl připraven na 16.9.2006. Před desátou hodinou dopoledne se na nádvoří historického březohorského dolu Anna seřazovali hosté z České republiky, ze zahraničí (SRN, Slovenská republika) a obyvatelé Příbramě. Slavnostního zahájení se zúčastnily také kapely, a to: Hornická kapela Ondruš z Ostravy vedená kapelníkem p. Aloisem Ondrušem, Hornická kapela Severočeských dolů Chomutov vedená kapelníkem p. Josefem Zástavou a domácí Hornická kapela p. Záruby ml., která koncertovala na nádvoří Msgr.Korejse na Březových Horách.

Již při zahájení setkání se stala nepřehlédnutelnou a nepřeslechnutelnou uniformovaná skupina Městské gardy ostrostřelecké Stříbro v počtu 8 ostrostřelců na čele se setníkem Pavlem Nedbalem. Jejich salvy, které burácely od zahájení až po ukončení setkání, vyvolávaly bouřlivé reakce u publika. Stali se bezesporu atrakcí, která neměla po dobu konání setkání konkurenci.

Po vystoupení Svatohorských trubačů vedených Josefem Mestlem přivítal všechny přítomné starosta města Příbram p. ing. Ivan Fuksa. Primátor města Ostravy p. ing. Aleš Zedník předal putovní prapor Setkání hornických měst do ročního držení starostovi města Příbram.

Z nádvoří dolu Anna se vydal průvod, jemuž přidali na pestrosti horníci,, hutníci a havíři ze Spolkové republiky německo v historických uniformách, na nádvoří Msgr. Korejse, které je u dalšího historického březohorského dolu Marie. Po položení věnce u památníku obětem důlní katastrofy z 31.5.1892 na dole Marie a po vystoupení březohorských hasičů, kteří v roce 2006 slaví 120. výročí založení, byl oficielní dopolední program ukončen.

V rámci setkání byl ve 12:00 hod. zahájen v příbramské Sokolovně slavnostní oběd, pořádaný starostou města Příbram. Kromě pozvaných zástupců měst, obcí, spolků, podniků a institucí byli slavnostnímu obědu přítomni také: senátor ing. Jaromír Volný, poslankyně Parlamentů ČR JUDr. Eva Dundáčková, primátor města Ostrava ing. Aleš Zedník, starostka družebního města Freiberg Dr. Uta Rensch, prezident Památkové komory ing. Karel Liška, CSc., starosta města Horní Slavkov p. Petr Hanzík – představitel města, které se na 10. setkání oficielně přihlásilo k pořádání 11. setkání hornických měst v roce 2007.

Po zahájení slavnostního oběda byla prezidentem Památkové komory předána cena „Za péči o kulturní dědictví, zejména technické památky a cechovní tradice“ městu Příbram. Prezident památkové komory společně s předsedou Hornické sekce pak předali ocenění Český Permon v kategoriích:

Hornický folklor:        Společnost přátel Rudolfova
Technická památka:   Krajské muzeum Sokolov
Největší počin:           Hornicko historický spolek Stříbro
Celoživotní dílo:         Ing. Chrudoš Fiala, starosta spolku Prokop Příbram

Mimořádná cena byla udělena Cechu příbramských horníků a hutníků za iniciování prvního setkání hornických měst a za aktivní přípravu 10. setkání hornických měst.

Atmosféru slavnostního oběda oživilo vystoupení členů Cechu příbramských horníků a hutníků, kteří předvedli „Svěcení tupláku“. Přítomní se na vystoupení aktivně podíleli, zejména při hornické písni „Kamarádi dolu sfárejme“.

Odpolední program byl zahájen v 16:00 hod. opět na nádvoří dolu Anna, ze kterého za doprovodu kapel vyšel průvod k historickému dolu Ševčínský, se zastávkou u dalšího historického březohorského dolu Vojtěch, kde byl položen věnec a uctěna památka všech hornických a hutnických kamarádů, kteří již sfárali svou „poslední šichtu“.

Stojí za připomenutí, že z pětice slavných historických březohorských dolů Marie, Ševčínský, Vojtěch, Anna a Prokop jsou čtyři doly (Marie, Ševčínský, Vojtěch, Anna) aktivně zapojeny do prohlídkových tras Hornického muzea, spolku Prokop Příbram a tak opět slouží veřejnosti a ke slávě Březových Hor.

Ti, kteří došli až do areálu Ševčínského dolu, měli příležitost zúčastnit se slavnostního zahájení provozu „Hornického vláčku“, který byl v trase Ševčínský důl – ústí štoly Ševčínská vybudován z prostředků, které spolufinancovala Evropská unie a realizováno městem Příbram. Zahájení se zúčastnila celá řada významných hostů a těch, kteří se významnou měrou podíleli na realizaci tohoto projektu. Bezesporu mezi ně patří také DIAMO s.p., odštěpný závod Správa uranových ložisek Příbram na čele s ředitelem ing. Václavem Plojharem.

V 19:00 hod. se začal na nádvoří Msgr. Korejse (areál dolu Anna) řadit večerní průvod se světly, a to: kapely, hosté, spolky, města, obce, obyvatelé Březových Hor a Příbramě. Průvod, zdravený přihlížejícími, prošel částí Březových Hor a Příbrami až na nám. T.G.Masaryka v Příbrami. Zde byla zahájena závěrečná část hlavního dne setkání. Zazněla píseň Příbramské zvony, odzněly zdravice hostů a pak opět, jako při prvním setkání, zazněla krásná, působivá hornická píseň „Již opět z věže zaznívá“, včetně připomenutí těch kamarádů, kteří se nedožili tohoto setkání a kterým zní při zhasnutí světel pianisimo poslední sloka. Pak následovalo poděkování hostům a všem, kteří se zúčastnili 10. setkání hornických měst, hornická hymna, tradičně velkolepý příbramský ohňostroj a 10. setkání hornických měst se stává minulostí.
10. setkání hornických měst se neslo v duchu pro Příbram významných výročí:
790 let existence Příbrami. Písemně věrohodně dokladováno
480 let od prvního písemného dokladu o existenci hornické osady Březové Hory
220 let od zahájení výstavby nové hutě na stříbro a olovo
120 let trvání Sboru dobrovolných hasičů Březové Hory
110 let trvání Sokola Březové Hory
Připomenutí těchto výročí se promítalo do řady akcí pořádaných v rámci setkání.

V neděli 17.září zorganizovaly Kovohutě Příbram, nástupnická a.s. od 10:00 hod. prohlídku areálu Kovohutí, které si v roce 2006 připomínají 220 let od zahájení výstavby hutě poblíže Lhoty u Příbramě (dříve Německá Lhota) na soutoku vodotečí Obecnický potok a Litavka. Výstavba stříbrné, později olověné hutě, která byla součástí tehdejšího těžebně-zpracovatelského komplexu březohorského rudního revíru, byla zahájena na popud významné osobnosti té doby, hormistra a huťmistra Jana Antonína Alise.

Po přivítání přítomných ředitelem divize recyklace ing. Zdeňkem Kunickým se odhadem sedmdesát návštěvníků Kovohutí Příbram, nástupnické a.s. seznámilo s historií hutě, se současným postavením hutě a její perspektivou. Následovala prohlídka areálu hutě, kde kromě modernizace technických provozů a na ně navazujících technicko-organizačních celků, je věnována ze strany vedení hutě systematická pozornost obnově, rekonstrukci a záchraně historických budov postavených ve stavebním stylu „malakov“, který v závěru 18. a po dobu 19.století dominoval v průmyslové architektuře. Odborný výklad ing. Zdeňka Kunického doplňovali bývalí zaměstnanci hutě, dnes již důchodci, kteří nevynechají žádnou příležitost podívat se opět do míst, kde po léta pracovali a která důvěrně znají.

Vedle oficiálního programu setkání měli návštěvníci možnost zúčastnit se dalších hodnotných doprovodných akcí, nebo využít nabídek na seznámení se s historií a současností Příbrami a Příbramska. Doprovodný program byl zahájen již 14. září „Veselicí ke dni horníků“ v estrádním sále Domu kultury Příbram, kterou pořádalo OS ČMS. V sobotu a neděli 16. – 17. září se konala výstava NOŽE 2006 a v neděli 17. září od 13:00 hod. se na letišti v Dlouhé Lhotě konala Acrobatshow-Memorial Martina Stáhalíka.

Po celou dobu setkání měli návštěvníci možnost navštívit všechny povrchové a také podzemní expozice Hornického muzea Příbram včetně prémiového svezení se v Hornickém vláčku – Březové Hory.

Počasí 10. setkání hornických měst po dobu jeho konání přálo. Návštěvnost splnila očekávání a byla uspokojivá, program byl pestrý a přitažlivý. Bylo registrováno 25 měst a obcí, 12 spolků, přes 250 osob z České republiky a 320 osob ze SRN, 100 osob se zúčastnilo slavnostního oběda pořádného starostou města Příbram.

Město Horní Slavkov se k pořádání 11. setkání hornických měst přihlásilo již na 10. setkání hornických měst 16.9.2006 v Příbrami. Bylo to poprvé, kdy účastníci setkání ještě v průběhu setkání dostali závaznou informaci o místě konání dalšího ročníku setkání.

Historie města Horní Slavkov sahá do období kolem přelomu 12. a 13. století. První písemný doklad je z roku 1322. Díky těžbě rud cínových, stříbrných, olověných a měděných, a to již od počátku 13. století, se hornická osada, hornická kolonie postupně rozrůstala v městečko, město až k titulu „svobodné královské horní město“. Tento titul obdržel Horní Slavkov v roce 1547 od Ferdinanda I. Bylo to v období, kdy Horní Slavkov patřil k nejvýznamnějším městům Českého království. Slavná historie města byla po roce 1948 tragicky ukončena. Nastalo období devastace a zkázy, i přes skutečnost, že v roce 1952 bylo město prohlášeno za městskou památkovou rezervaci. Ta však byla v roce 1961 zrušena. Devastace se dotkla hlavně historického centra starého města, ve kterém bylo zbořeno téměř 70 % starších domů. Došlo také ke zboření radnice, která byla poškozena požárem. Důvodů, proč došlo k tak rozsáhlé devastaci, bylo několik. Vystěhování původního obyvatelstva, rozhodnutí o zřízení vojenského pásma v oblasti Slavkovského lesa, režim pohraniční oblasti, budování pracovních táborů, ale také snaha osídlovat tuto oblast obyvateli, kterým byl tento kraj a město zcela cizí. Díky rozvoji těžby uranových rud po roce 1947 a mohutné výstavbě strojírenských závodů začala v roce 1951 výstavba rozsáhlého sídliště ve stylu „socialistického realizmu“. Výstavba tohoto sídliště, ve skutečnosti vznik nového města, dovršila tragický osud města starého.

V současné době se již na katastru Horního Slavkova netěží a nezpracovávají žádné rudy. Město se tak stává pamětníkem vzestupu i pádu hornické slávy, stává se místem, kde lze nacházet stopy po hornické činnosti, stává se ale také městem, které nezapomíná na svoji hornickou minulost ať byla jejím požehnáním, nebo prokletím.

11. setkání hornických měst bylo pro Horní Slavkov příležitostí prezentovat své město, ukázat účastníkům setkání bohatou minulost, současnost, ale také plány do budoucna. V tomto duchu byl také koncipován program 16.9.2007. Program byl soustředěn na náměstí v Horním Slavkově (nové město) a jeho okolí. Dále se nabízely exkurze do: Porcelánky Horní Slavkov, Muzea Horní Slavkov, Muzea Krásno, exkurze na živcový lom v Krásně a prohlídka Městské památkové zóny (staré město) s možností výstupu na věž kostela sv. Jiří. V rámci setkání byla odhalena památní deska 11. setkání hornických měst. Deska je osazena na živcovém bloku, který dodala firma KMK ze živcového lomu u Krásna. Kámen je umístěn na náměstí u budoucí radnice (dříve hotel Tatran). Na desce je nápis: „Pocta hornictví“ a pod ním chronologicky seřazena významná data ne jenom pro město Horní Slavkov, ale také obce Krásno a zaniklého hornického města Čistá. Všem třem městům byl v minulosti udělen titul „Královské horní město“: Hornímu Slavkovu a Krásnu v roce 1547, Čisté v roce 1551. Znaky těchto měst zdobí památní kámen. Zasazením břízy u kamene je vyjádřeno propojení živé a neživé přírody. Město Horní Slavkov se může chlubit tím, že bylo prvním městem, které na počest Setkání hornických měst instalovalo trvalou památku na tuto událost.

Setkání v Horním Slavkově se neslo v duchu přátelství a solidarity. Bylo koncipováno jako setkání mezinárodní. 11. setkání se zúčastnili zástupci pěti německých měst, deseti slovenských měst a jednoho polského města. Celkem 125 osob. Zástupců z 23 českých měst, obcí a městských částí bylo kolem jednoho sta. Dále zde byli zástupci jedenácti spolků, sdružení a nadací včetně třech muzeí. Byli zde také významní hosté z České republiky. Za všechny jmenujme předsedu Českého báňského úřadu Praha Prof. JUDr. Ing. Romana Makariuse, CSc. a zástupce Krajského úřadu Karlovarského kraje Ing. Orálka a Ing. Řezníčka.

Reprezentativní byla také delegace Slovenské republiky na čele s JUDr. Dušanem Vilímem – zástupcem ministerstva hospodářství Slovenské republiky a Združenia banických spolkov SR.

Tečkou za 11. setkáním byl ohňostroj, na který se přišlo podívat nečekané množství diváků.  

Od 8. setkání hornických měst v Rudolfově se součástí setkání stalo předávání cen „Český permon“. Na 11. setkání v Horním Slavkově se ceny předávaly na Slavnostním setkání hostů, které pořádala starostka Horního Slavkova paní Mgr. Jana Vildumetzová. Ocenění v pěti kategoriích obdrželi: PhDr. Jiří Majer, CSc. v kategorii „Celoživotní dílo“, PhDr. Ladislav Jangl v kategorii „Počin roku“ za publikaci „Staré hornické a hutnické míry a váhy“, Spolek Prokop Příbram v kategorii „Hornický folklor“, Podkrušnohorské technické muzeum Most v kategorii „Technická památka“ za záchranu parního těžního stroje z dolu Julius III v Kopistech u Mostu. Mimořádnou cenou „Český permon“ byl oceněn Ing. Rudolf Tomíček, a to v souladu se zásadou, že tato cena se kromě jiného uděluje „za zásluhy o hornické tradice, ve vazbě na zvýšení společenské úrovně a prestiže Setkání hornických měst České republiky“.

Na slavnostním setkání primátor města Most Ing. Vlastimil Vozka oficiálně oznámil, že se 12. setkání hornických měst v roce 2008 bude konat v slavném hornickém městě Most.

Odpolední průvod se konal za hezkého počasí, které doprovázelo celé setkání, nesl v sobě symboliku propojení dvou diametrálně se lišících částí města Horní Slavkov. Trasa průvodu vedla z náměstí na sídlišti do Pluhové ulice ve starém městě. V této ulici se nachází měšťanský dům, dnes využíván jako Městské muzeum a jeden z nejhodnotnějších městských domů – Pluhův dům, který byl postaven po roce 1510. Když si uvědomíme, že sídliště se začalo stavět v roce 1951, tak průvod propojil časové období více než 400 let. Symbolika se nesla v duchu propojení nového se starým a naopak.

11. setkání v Horním Slavkově se vydařilo. Nám příbramským se líbilo, vždyť nakonec to byl Cech příbramských horníků a hutníků, který nabídl již při 10. setkání hornických měst spolupráci zástupcům Horního Slavkova jak v přípravě, tak i realizaci setkání. Každý návštěvník si mohl vybrat z pestrého programu, popovídat si s přáteli, nebo navázat další kontakty. Počasí organizátorům přálo, čímž i nálada byla na úrovni slunného dne.

Příbramští účastníci 11. setkání hornických měst vyslovují uznání a poděkování všem organizátorům 11. setkání hornických měst, v jejichž čele stála starostka Horního Slavkova paní Mgr. Jana Vildumetzová.




Ing. Koloman Iványi
Cech příbramských horníků a hutníků
Příbram 10/2007

Statutární město Most se stalo pro rok 2008 hlavním organizátorem 12. setkání hornických měst a obcí ČR. Pro město Most se tato událost stala jednou z nejvýznamnějších kulturních akcí v roce 2008 rozšířenou o pořádání tradiční městské Mostecké slavnosti. Hlavní slavnostní program byl připraven na sobotu 6. 9. 2008, kdy v dopoledních hodinách prošel městem po třídě Budovatelů do areálu kostela Nanebevzetí Panny Marie slavnostní průvod všech zúčastněných. Po slavnostní salvě Ostrostřelců Stříbro a hornické hymně převzal na pódiu primátor Mostu, Ing. Vlastimil Vozka, od starostky Horního Slavkova, Mgr. Jany Vildumetzové, putovní prapor Setkání. Cech příbramských horníků a hutníků poté předvedl Svěcení tupláku. Bohatý kulturní program v areálu kostela Nanebevzetí Panny Marie zakončil až ohňostroj po desáté hodině večerní.
Součástí sobotního programu bylo také slavnostní předání cen Český permon, které se uskutečnilo v prostorách hradu Hněvín, uctění památky obětem důlního neštěstí na dole Jupiter a v kulturním domě REPRE pak skok přes kůži, dokonale vedený slavným vysokým a neomylným presidiem prof. Ing. Pavlem Prokopem, CSc. a společenský večer s taneční zábavou.

V jednotlivých kategoriích Českého permona 2008 byly ceny uděleny takto:

1. Hornický folklór:   Spolek severočeských havířů se sídlem v Mostě
2. Záchrana technických památek:    České muzeum stříbra, Kutná Hora, restaurace a uchování středověkého důlního prostoru - štola sv. Jiří
3. Počin roku:    Hornické muzeum Landek, Ostrava-Petřkovice, celková obnova budovy kompresorovny dolu Anselm
4. Celoživotní dílo:    Ing. Vladimír Petrovský
5. Mimořádná cena (Permon 2008):    Zbyněk Jakš, ředitel Podkrušnohorského technického muzea, za zásluhy o hornické tradice ve vazbě na zvýšení společenské úrovně a prestiže Setkání hornických měst České republiky

Z iniciativy Sdružení hornických a hutnických spolků ČR převzalo statutární město Jihlava pomyslnou štafetu oslav hornických tradic, založenou v roce 1997 zástupci Cechu příbramských horníků a hutníků a ujalo se pro rok 2009 pořadatelství 13. setkání hornických měst a obcí v České republice.

Jihlavští pořadatelé spojili setkání hornických měst a obcí s domnělým 760, výročím udělení městských a horních práv Jihlavě a s 10. výročím obnovení jihlavského havířského průvodu. Zároveň bylo setkání i připomínkou dalších dvou výročí souvisejících s hornickou minulostí v Jihlavě. Letos uplyne 210 roků od vzniku předchůdce jihlavských havířských průvodů a také 160 let od narození jihlavského patriota Johanna Haupta, který na konci 19. století vtiskl průvodům tvar.

Setkání se uskutečnilo ve dnech 19. až 21. června 2009 pod názvem Jihlavské havíření. Město připravilo pro hosty skutečně pestrý program. Kromě semináře k dolování stříbra ve středověké Jihlavě to byl např. slavnostní Skok přes kůži v režii slavného, vysokého a neomylného presidia Pavla Prokopa, slavnostní průvod hornických spolků, měst a obcí doplněný průvodem folklórních skupin, přehlídka hornických dechovek, historické trhy a noční ohňostroj. Na několika scénách si účastníci mohli vybrat z bohaté nabídky hudebních a divadelních pořadů.

Setkání se z Příbrami již tradičně a v hojném počtu zúčastnily oba hornické spolky – Cech příbramských horníků a hutníků a Spolek Prokop doprovázený kapelou Rožmitálská venkovanka. Cech příbramských horníků a hutníků pak při slavnostním zahájení Setkání předvedl na pódiu Svěcení tupláku.

Součástí setkání hornických měst a obcí ČR je již od roku 2004 udílení prestižní ceny Český permon. Tato cena je udílena osobnostem nebo institucím, které se významně zasloužily o rozvoj hornických tradic.

Letos obdrželi tuto cenu:

kategorie Hornický folklór
 - Občanské sdružení Jihlavský havířský průvod, za znovuobnovení a pravidelnou organizaci havířského průvodu v Jihlavě, kategorie Záchrana technických památek
 - DIAMO s.p., SUL Příbram, za nepřehlédnutelnou podporu obnovy a zpřístupnění významných hornických děl, kategorie Největší počin roku
 - Jaroslav Richtermoc, za publikaci 100 let výroby důlních svítidel v Bohaticích u Karlových Varů, kategorie Celoživotní dílo
 -  prof. Ing. Pavel Prokop, CSc., za dlouholetou obětavou práci za udržení hornických zvyků v jejich tradiční podobě, kategorie Mimořádná cena
 – Doc. RNDr. Zdeněk Laštovička, CSc., za zdokumentování středověkého jihlavského dolování.

Město Stříbro pokračovalo ve dnech 10.-12.9.2010 v tradici, která spojuje profesionály i příznivce hornictví a hutnictví i v dobách útlumu těchto profesí v České republice i v zahraničí. Díky těmto každoročně pořádaným setkáním mají hornická města a obce a havířské a hutnické spolky možnost prezentovat se, navázat nové kontakty a přátelství.
Organizátoři tohoto setkání připravili pro účastníky vskutku bohatý kulturní program a pobyt v městě Stříbře byl pro nás všechny potěšením. Děkujeme všem, kteří přispěli ke zdaru 14. setkání ve Stříbře. V prvé řadě členům Hornicko-historického spolku Stříbro a garantu celé akce Karlu Neubergerovi. Dále vedení města Stříbra v čele se starostou Miroslavem Nenutilem a místostarostou Pavlem Tóthem.
Také osobnostem, které převzaly záštitu nad 14. setkáním - předsedovi Senátu Parlamentu České republiky panu Přemyslu Sobotkovi, hejtmance Plzeňského kraje paní Miladě Emmerové a předsedovi Českého báňského úřadu panu Ivo Pěgřímkovi.
Největší dík ale patří hostům a obyvatelům Stříbra - všem účastníkům 14. setkání. Bez nich by se nevytvořila ta krásná atmosféra kamarádství a přátelství, která po celé setkání panovala.

14. setkání se zúčastnilo:

64 měst a obcí - 77 delegací měst, obcí a spolků - 510 oficiálně registrovaných a delegovaných horníků a mnoho těch, kteří se nedelegovali

Součástí 14. setkání bylo také udělení cen Český permon pro rok 2010 v pěti tradičních kategoriích.

Ceny obdrželi:

Kategorie 1 – Hornický folklór
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
- za dlouholetou osvětovou a publikační činnost obnovující a šířící slávu hornictví, jeho význam, tradice a zvyklosti a to nejen v ostravském regionu.

Kategorie 2 – Záchrana technických památek
Hornický skanzen a královská dědičná štola Prokop – Stříbro,Hornicko-historický spolek Stříbro
- za dokončení rekonstrukce štoly Prokop (trvala 7 let) a související výstavbu provozní budovy, strojovny, skanzenu, hornické stezky, důlní trati a důlního kanálu.

Kategorie 3 – Největší počin roku
Josef Suldovský, Pchery
- za jedinečnou publikaci Kronika horního města Jáchymova a jeho hornictví, vydanou v roce 2009.

Mimořádná cena Český permon v kategorii 3 –Největší počin roku:
Ing. Václav Valášek
- za působivou publikaci Velká kniha o hnědém uhlí, vydanou v roce 2009.

Kategorie 4 – Celoživotní dílo
Ing. Zdeněk Brázda, Chomutov
- za celoživotní hornickou a spolkovou činnost.
Soustavně informuje veřejnost laickou i odbornou o historii hornictví a aktuálním dění v hornictví články v řadě časopisů a jinými publikacemi. Pravidelně dlouhodobě organizuje hornické a mineralogické výstavy v podkrušnohorském revíru v Klášterci nad Ohří a další akce na podporu hornické spolkové činnosti v ČR.

Mimořádná cena Český permon v kategorii 4 – Celoživotní dílo:
Ing. Jaroslav Jiskra, Bukovany
- za celoživotní publikační činnost týkající se hornictví plzeňského a karlovarského kraje.
Je autorem velice plodným. Doposud vydal 25 publikací a to nejen odborných, ale i zábavných a nehodlá ve své činnosti ustat, neboť na cestě je publikace dvacátá šestá.

Kategorie 5 – Mimořádná cena
Karel Neuberger, Stříbro
- za zásluhy o hornické tradice ve vazbě na zvýšení společenské úrovně a prestiže Setkání hornických měst a obcí ČR a za přípravu 14. setkání.